Dnes je to přesně 100 let, co se v Rokycanech narodil tento známý herec a divadelní režisér, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla v Praze.
Známý francouzský herec, režisér a scenárista se dnes dožívá významného jubilea a oslaví své 70.narozeniny.
70%Víme kdo přežije, ale to nevadí
Takový docela obyčejný akční film s tajnými agenty, co se potulují po světě a hájí státní zájmy. Nechybí nic z obvyklých rekvizit: hodný hlavní hrdina, který je nucen zabíjet ve službách CIA. Zlouni ve stejných službách, kteří neváhají k dosažení svých cílů obětovat pár (anebo i hezkejch pár) civilistů a prochází jim to protože je kryje někdo, kdo sedí „hodně vysoko“. Nevinné děvčátko v ohrožení – víme všichni i bez spojleru, že nakonec přežije. Ale někteří z hodných musí přece jen zemřít, abychom o to víc nenáviděli ty zlouny a přáli jim co nejhorší smrt.
Jak říkám, nihil novi sub sole (nic nového pod sluncem pro toho, kdo se ještě nestačil doučit latinsky). Jenže koho by nepotěšilo, když uvidí v cizím filmu své rodné město. A Praha si tu teda zahrála docela dost, projedeme se i tramvají.
55%Lepší vylézt z okna než nezaplatit účet
Kdysi jsem viděl film s podivným názvem „Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel“. A líbil se mi natolik, že jsem si sehnal knížku od Jonase Jonassona se stejnojmenným titulem. Ta byla dokonce ještě lepší než film.
No a docela nedávno jsem objevil v nabídce Netflixu Stojednaletého staříka co nezaplatil účet a zmizel! Takže jsem zajásal, uvelebil se v televizním křesle, před sebou mísu salátu, a dal se do toho. Jenže – nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Možná jsem jenom neměl zrovna tu pravou náladu, možná bylo tohle pokračování opravdu mizerným vývarem z původního filmu.
Každopádně jsem ten večer salát nedojedl a ani Staříka nedokoukal...
Než mě tady ale odsoudíte za psaní komentáře k filmu, který jsem neviděl, vězte že jsem se na druhý den do křesla vrátil i se zbytkem toho salátu (v lednici se přes noc pěkně uležel) a vydržel to až do závěrečných titulků. Bohužel jsem se však přitom ani jednou nezasmál.
50%Starý známý
S Vetřelcem jsem se seznámil docela obyčejně: seděl jsem v 70mm (schválně – kdo ještě dneska ví, co to znamená) kině Alfa na Václaváku a koukal na velikánský plátno kde na pozadí nekonečného vesmíru postupně vyvstávala písmena A, L , I, E a N...
To bylo počátkem osmdesátek, tedy konkrétně roku 1983, kdy se film dostal do filmové distribuce v tehdejším Československu. Ale proč vás s tím otravuju?
No, od té doby jsem viděl docela dost vetřelčích filmů, ať už to byly sequely, prequely i kdovíjaké jiné quely. A většina z nich se mi moc nelíbila. S těmito zkušenostmi se tedy pouštím do hodnocení Covenanta. Po pravdě řečeno, buď jsem děj moc nepochopil, nebo už ten báječný Ridley Scott zesenilněl a natočil naprostou volovinu. Spíš se ovšem přikláním k té druhé variantě.
1868: V Rakousku-Uhersku byla zavedena všeobecná branná povinnost, délka základní vojenské služby byla stanovena na 3 roky.
1933: V USA skončila prohibice, Utah přijal 22. dodatek k ústavě, čímž bylo překročeno kvórum 75% států.
1484: Papež Inocenc VIII. z podnětu inkvizitora Heinricha Kramera vydal bulu Summis desiderantes affectibus, jež připustila existenci čarodějnic a zjednodušila procesy proti nim. To zahájilo hony na čarodějnice.