Filmové zajímavosti

Původně měl postavu agenta Kujana (Chaz Palminteri) hrát Al Pacino. Roli byl nucen odmítnout kvůli jiným závazkům a později prohlásil, že žádného odmítnutí role nelitoval tolik jako tohoto..

Americký filmový institut (AFI) zařadil do žebříčku nejzápornějších postav v dějinách amerického filmu Rogera "Verbala" Kinta (Keviv Spacey) na 48. místo žebříčku.

Denzel Washington musel do role Waltera Garbera na přání režiséra Tony Scotta přibrat 16 kilogramů, čehož podle vlastních slov docílil tím, že se v noci krmil sladkostmi a hamburgery.

Režisér Roman Polanski si zahrál taxikáře, který vysazuje Corsa (Johnny Depp) na letišti a dívka, která upřeně zírá na Corsa na pařížském letišti, je ve skutečnosti Polanského dcera.

V závěrečných původních japonských titulcích je uveden rok výroby filmu 2007, zatímco anglicky dabovaná verze, kterou jsem měl tu čest shlédnout, byla podle dodatečně přidaných titulků firmy Tokyo Shock vyrobena následující rok, tedy 2008.

Anthony Hopkins (Dr. Hannibal Lecter) se celkově na plátně objeví jen kolem 16 minut. Jde o nejkratší dobu, za kterou byl kdy udělen Oscar za hlavní roli.

Když Anthony Hopkins od svého agenta obdržel scénář k filmu s názvem "Mlčení jehňátek", domníval se, že jde o film pro děti.

Při námluvách na hradě má čert doktor Solfernus (Vladimír Ráž) připnutou u pasu dýku SS.

Laurence Fishburne zalhal při castingu svůj skutečný věk a tak se stal ve svých čtrnácti letech nejmladším účastníkem natáčení.

Prince Velena (Juraj Ďurdiak) nadaboval Petr Svojtka, roli Měsíčníka (Alexej Okuněv) Miroslav Masopust a Větrníka (Oldřich Táborský) Miroslav Moravec.

Známá scéna, kdy Roman Polanski jako gangster rozřízne Jacku Nicholsonovi (J.J. Gittes) nos, vyšla na poprvé. Ale škodolibý režisér ji nechal opakovat ještě sedmkrát.

Původně měla hrát roli Evelyn Mulwray (Faye Dunaway) herečka Ali MacGraw, manželka producenta Roberta Evanse. Z její role sešlo po rozchodu manželů, když Ali dala přednost Steve McQueenovi.

Režisér Tim Burton po natáčení prohlásil, že při finále filmu se nechal inspirovat velkým karnevalovým shromážděním ze závěru českého filmu "Valerie a týden divů" režiséra Jaromila Jireše.

Při natáčení došlo k smrtelnému úrazu kaskadéra Jiřího Plachého. Stalo se tak při scéně, kdy málem dojde k přejetí postavy Karla Neumanna (Július Vašek) nákladním autem.

Ukažte mi někoho, kdo se vydrží celé dlouhé minuty, možná i hodiny, rochnit a potápět ve vaně plné studené vody a zelených jablek... A kolik že těch jablíček bylo schroupáno? Já jsem napočítal aspoň 35 ohryzků. To vypadá na světový rekord! Ale na druhou stranu jsme se těm ohryzkům zasmáli, a o to tu šlo.

Povídka Ztracená tvář vyšla poprvé v útlém sborníku povídek Josefa Nesvatby nazvaném Einsteinův mozek v roce 1960. Scenáristé si ovšem příběh doktora Bartoše značně upravili. Ve skutečnosti (tedy v povídkové skutečnosti) se seznamujeme s hlavním hrdinou v době, kdy už vše končí a on se, pronásledován policií a po zuby ozbrojen, zabarikádoval na kůru jednoho nejmenovaného pražského chrámu. Ví, že je jen otázkou času, než ho dostanou: „Psal. Nebránil se tu, protože by chtěl utéci nebo zahájit převrat. Bránil poslední hodiny svého života před sebevraždou, protože chtěl napsat svědectví. Traktát o vlastnostech člověka.“ A tady začíná jeho vlastní vyprávění o tom, co se mu přihodilo. Úspěšná operace přenešení nové tváře Kráječovi stejně jako ve filmu, přitom se navíc dozvíme jak přišel páter Hopsasa ke své přezdívce a proč byl vlastně vybrán za oběť. Poté se ale Bartoš stěhuje do Vídně a pomocí peněz za operaci získává práci na klinice profesora Kirchenbrucha. Zamiluje se do jeho dcery Narcissy a po necelém půl roce jsou zásnuby. V den zásnub ho vyhledá ve Vídni Marion s žádostí o pomoc – vysvětlí mu jak se Kráječ-Hopsasa proměnil a vysloví obavy, že by je mohl všechny udat policii. Bartoš ji zapudí a jde na večírek, zde film opět sleduje literární předlohu: druhý den ráno následuje scéna na klinice v níž ho profesor, který se dozvěděl odkud pochází Bartošovo bohatství, vyhodí. Bartoš unikne pomocí finty s nebožtíkem a v nouzi ho napadne schovat se ke kolegovi z kliniky, mladému chudému lékaři z Krakowa jménem Rosen. Ten nakonec přišije Bartošovi Kráječovu tvář, přitom se původní tvář rozpadne. Když nikde se svou novou tváří nenajde práci a dojdou mu peníze, skončí Bartoš na ulici. Řekne si, že by mohl své štěstí zkusit v podsvětí. Cítí přitom, že ustupuje, že vyhoví své tváři. Zajde do hospody s nevalnou pověstí, tam se strhne rvačka a on jako lékař poskytne pomoc jednomu pobodanému. Z něho se vyklube německý nacistický náčelník, který přišel spolu se svými kumpány prosazovat nacismus do Rakouska (jak víme, vše se odehrává ve třicátých létech, což je doba nástupu fašismu a předvečer druhé světové války). Tak se stává Bartoš lékařem SA. Krátce potom Hitler zabral Rakousko a Bartoš má najednou moc, kterou nikdy předtím nezažil. Aniž by to měl předtím v úmyslu, pomstí se Kirchenbruchovi, který je žid a nakonec zapudí i Rosena, který, rovněž žid, přijde prosit o pomoc. Rosen potom spáchá sebevraždu, zatímco Bartošova hvězda stoupá, protože jeho rozhovor s Rosenem nacisté odposlechli a má odteď jejich naprostou důvěru. Nakonec ho pošlou s tajným úkolem do ještě svobodné Prahy. Má v Čechách zlikvidovat jednoho „nepřítele říše“. Místo toho hledá Kráječe-Hopsasu, ale ani jeho, ani Marion na starém místě nenajde. Smířen už s tím, že jeho tvář z něj nakonec udělá vraha, jde za nacistickým pohlavárem aby se ujal svého vražedného poslání... Úplný konec tu sice neprozradím, ale zato vám mohu říct, že povídka je psána úsporným, čtivým stylem a ke všemu, co jsem tu tak upoceně popsal, stačilo panu Nesvadbovi 20 stránek.

Ve filmu zazní několikrát zprofanovaná formulka "svěží vítr". Stane se tak při proslovech na výstavě psů, při turnaji v judu, na výstavě miniatur Uko Ješity a při automobilových závodech na Konopišti.

Film byl na přání papeže Jana Pavla II. zařazen Vatikánem v roce 1995 na seznam "nejvýznamnějších filmů", které jsou prospěšné svými náboženskými myšlenkami.

Hudbu Ennia Morriconeho z tohoto filmu zařadil časopis "Variety" v roce 2012 na první místo žebříčku filmové hudby všech dob. Pořadí stanovilo 40 předních světových filmových skladatelů.

Jednou z kandidátek na roli Regan byla i Denise Nickerson. Matka neplnoleté herečky roli odmítla, když se ve scénáři dočetla, že Regan masturbuje s krucifixem.

Démon "Pazuzu" byl ve starověku vnímán jako král duchů větru. Kromě většiny zlých vlastností byl starými Sumery uctíván jako ochránce těhotných žen.

Arnold Schwarzenegger měl v tomto pokračování 10x více textu než v prvním filmu v roce 1984.

Rozhodčím zápasů v judu je známý kaskadér Petr Jákl st. Několikanásobný mistr republiky v judu se zúčastnil i letních olympijských her v Mnichově v rove 1972. Během sametové revoluce v roce 1989 patřil k osobní ochrance Václava Havla a Alexandra Dubčeka.

Záběry z Automatu Koruna se natáčely jenom v noci po uzavření bufetu. Přes den znemožnil natáčení velký provoz až deseti tisíc návštěvníků. Filmaři navíc nesměli v automatu nic změnit a předat ho ráno v totožném stavu.

Jaroslav Marvan (prof. Kolísko) hrál postaršího muže, ale bylo mu 36 let. Naproti tomu rozverní studenti Ladislav Pešek (Áda Čuřil) a František Filipovský (Ludva Krhounek) byli jen o pět a šest let mladší.

Rolí atentátníka Mitche Learyho měl původně hrát Robert De Niro.

Prostředí volební kampaně tvůrci vytvořili digitálními úpravami záběrů z volebních kampaní Billa Clintona a George Bushe staršího.

Film vychází ze skutečných událostí, kdy v roce 1898 pár lidožravých lvích samců z Tsava usmrtil několik desítek dělníků pracujících na stavbě železnice mezi Keňou a Ugandou a na čas celou stavbu zcela paralyzoval.

Ješitný Steve McQueen (Mike O'Halloran) zjistil, že role Paule Newmana (Doug Roberts) má ve scénáři o dvanáct řádků více a tak tlačil na scénáristu, aby ještě dopsal jeho dialogy.

Režisér Irwin Allen angažoval původně Stevea McQueena do role architekta Douga Robertse. McQueen si prosadil roli velitele hasičů O'Hallorana a architekta budovy nakonec ztělesnil Paul Newman.

Vznik této inscenace provází nepochopitelný kiks v součinnosti plánování televizní a filmové produkce. V témže roce tutéž literární předlohu Vratislava Blažka zpracoval pro film scénárista Otto Zelenka a režisér František Filip podle něj na Barrandově natočil film ODVÁŽNÁ SLEČNA v hlavní roli s Jiřinou Bohdalovou.

Jde o poslední film jednoho z nejslavnějších francouzských herců - Michela Simona. Zemřel devět dní po pařížské premiéře filmu dne 30. května 1975 (80 let).

„Samozřejmě jsem sháněl materiály, četl knížky, hovořil s lidmi, kteří Emila znali atd. Ve chvíli, kdy jsem v sobě Emila měl, už jsem se nepotřeboval soustředit na to, kdy klapne klapka. I kdyby se měnil plán natáčení, točily se jiné scény, bylo mi to vlastně jedno. Protože jsem mohl v Emilovi existovat kdykoliv,“ uvedl Václav Neužil ml., který ve filmu ztvárnil Emila Zátopka.

„Na tenhle film jsem se moc těšila. A pokud jsem měla na počátku nějaké obavy, tak čím víc jsem se dozvídala o životě Emila a Dany, tím víc jsem se těšila. S Vaškem Neužilem jsme si říkali, že jak jsme se zanořili do přípravy, došli jsme do bodu, kdy jsme se cítili jako jejich kamarádi, nebo spíš, že oni jsou naši přátelé. Celá práce byla ohromně radostná,“ uvedla Martha Issová, která ve filmu ztvárnila Danu Zátopkovou.

Světová premiéra filmu proběhla 20. srpna 2021 na 55. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.

Režisérovi Davidovi Ondříčkovi trvalo šest let, než přemluvil Danu Zátopkovou, aby mu dala osobnostní práva k filmu Zátopek.

Dana Zátopková projevila zájem si ve filmu i zahrát. Měla se objevit v samotném závěru jako paní, která sedí na lavičce. Rozhodnutí padlo bohužel jen čtyři dny předtím, než byla paní Zátopková hospitalizována v nemocnici, ze které se již nevrátila.

Ve filmu se objeví několik rekvizit, které byly vyrobené speciálně pro film, jako věrné kopie skutečných předmětů ze života manželů Zátopkových. Jedná se například o svatební pozvánku, pivní podtácek, malého plyšového pejska, olympijské medaile včetně krabiček, specifické koště v domácnosti Zátopkových nebo Emilovy červené tretry.

Červené tretry, v nichž ve filmu běhá Václav Neužil, jsou přesnou replikou tehdejších Zátopkových a byly ušity pro herce přímo na míru. „Zpočátku to byl docela nezvyk. Bolí v nich lýtka i achilovky. Musí se v nich běhat po špičkách,“ řekl o tretrách během natáčení Václav Neužil. Právě pevná a dobře vytvarovaná lýtka byla Emilovou chloubou, jak vzpomínala jeho žena Dana, a proto na nich musel herec s trenérem zapracovat.

Robert Mikluš musel pro svou roli přibrat na váze.