I do tohoto, jinak veskrze povedeného seriálu se vloudily drobné nepřesnosti. Například, když Karas (Josef Dvořák) říká Drchlíkovi (Vlastimil Brodský), že se narodil 4.září 1914 a že to byla neděle, jde o chybu, protože 4.9.1914 byl ve skutečnosti PÁTEK.
Chyba v časové posloupnosti. Hlavní hrdinky odmaturují (pravděpodobně květen - červen), v ději uběhne pár dní, maximálně 2 týdny, a přichází sovětská okupace 21. srpna 1968.
I v této minisérii došlo na naši velkou bolest, to jest na chyby v titulcích. Známý herec a ještě mnohem známější dabér Ladislav Cigánek hrající strážníka Rybu je zde v titulcích systematicky uváděn jako JAN Cigánek (tuto chybu převzala například Wikipedie, kde je tento nesmysl dodnes).
V jednom záběru visí v kanceláři mapa Evropy, na níž je vyznačeno samostatně Česko a Slovensko. Jak známo, tato situace nastala až v roce 1993.
Tvůrci se dopustili velké faktické chyby ve scéně, kde rabín Löw (Ján Sedal) jedná s dalšími židovskými hodnostáři. Ve filmu je tomuto jednání přítomna Löwova vnučka, což bylo vzhledem k postavení žen v judaismu naprosto nemyslitelné!!!
Při masakru zlatokopů skupinou zdivočelých Apačů je v okamžiku zaseknutí tomahawku do zad starého muže vidět, že herec má pod košilí nedbale ukrytou desku ze dřeva nebo podobného materiálu.
V závěru filmu je scéna, kdy Matylda (Míla Myslíková) odhazuje plastový tácek, který chytá Bertík (František Filipovský). Nejen podle velikosti je však zřejmé, že jde o dvě různé rekvizity, protože tácek, který Matylda odhazuje má jiný vzorek, než tácek, který chytá Bertík.
Sládek Pandrhola (Rudolf Hrušínský) bere na prasata dvouhlavňovou zbraň, ale při záběrech střelby střílí z tříhlavňové. Nabíjí opět dvouhlavňovku a pokračuje ve střílení ze tříhlavňové zbraně.
Při besídce pro rodiče pořádané Igorem Hnízdem (Jan Tříska) je v pozadí vyvěšena americká vlajka s 50 hvězdami. V roce děje 1946 měla americká vlajka pouze hvězd 48 (šest řad po osmi hvězdách).
Velký renonc je k vidění hned v prvních minutách, kdy je v pozadí za strážníkem (Ladislav Trojan) zřetelně vidět zaparkovanou Škodu Favorit či Forman, což je časová nesrovnalost zvící přibližně půl století!!
Děj se odehrává v první polovině 30.let minulého století, tedy v době, kdy většina dopravních značek, které jsou k vidění u nás ještě neexistovala a navíc se v té době u nás jezdilo vlevo, takže jsou umístěny na špatné straně vozovky.
Příběh se odehrává v době americké občanské války v letech 1861 - 1865. Ve filmu využívaný dynamit byl vynalezen Alfrédem Nobelem v roce 1866 a patentován 1867.
Když pomineme nesmyslnost faktu, že o rodičovském sdružení jsou pedagogové informováni pomocí papírku a poslíčka místo na poradě ve sborovně, zbývá otázka proč je na střední průmyslové škole tím poslíčkem evidentně žák prvního stupně základní školy!!!!
V 6.části nazvané KREV, která se odehrává v roce 1902 jezdí policejní ředitel (Josef Větrovec) automobilem Laurin & Klement A, který se však začal vyrábět až v roce 1905.
Při návštěvě veřejného domu je Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) vysvlečen do košile a spodního prádla, když vylézá na stoličku, aby připevnil vitrínu ke zdi. V dalším záběru slézá ze stoličky a má na sobě kalhoty a zastrčenou košili.
Kapitán letadla (Gerard Butler), nevítá cestující, to není je ho práce, po 11/9 se kontakt s cestujícími omezil na minimum. - Když letadlo prolétá bouřkou, tak určitě kapitán, nejde zkontrolovat cestující, když je krizová situace, za prvé by se mohl zranit, ale hlavně jeho práce je pilotovat letadlo, ne uklidňovat cestující. -Letadlo po zásahu bleskem má nefunkční navigační přístroje, neví se kolik mu zbylo paliva a po přestřelce má několik zásahu v draku, přesto kapitán v klidu odstartuje. -Černá schránka má své napájení, které vydrží až tři měsíce nezávisle na letadle, není proto možné, aby společnost, která letadlo provozovala, neměla sz této schránky signál a nevěděla, kde se letadla nachází. -Zaměstnanecké číslo má cirka 5. číslic a i když je pod stresem tak ho používá denně, není možné, že by si ho nepamatoval a mobil své dcery ano.
V epizodě PŘÍPAD U DRAČÍ SKÁLY je v úvodních i závěrečných titulcích jako herec uveden Petr Strach místo správného jména PETR STACH.
Jack (Robert De Niro) bez brýlí čte báseň o své matce, při dalším záběru má na nose čtecí brýle.
V letadle při výsadku koncem roku 1941 jsou v letadle pouze členové skupiny Anthropoid a Silver A. Ve skutečnosti byli na palubě letadla i dva parašutisté skupiny Silver B. Tak místo pěti mělo být sedm členů výsadku.
V první části minisérie se lze na přebalu knihy o podzemí dočíst, že její autor Ing. Kruml (Josef Abrhám) se jmenuje JOSEF, ale ve druhé části, když je po něm v televizi vyhlašováno pátrání je z něj náhle JAROSLAV!
Děj filmu se odehrává v roce 1986, ale v několika záběrech jsou vidět auta Škoda Favorit daná do prodeje až v roce 1988 (osobní zkušenost - stál jsem frontu den a noc před Mototechnou ÚL a to ne na auto, ale na zapsání do pořadníku zájemců!).
Tvůrci si sice dali dost záležet na dobových reáliích, ale přesto se nevyvarovali určitých nedůsledností a chyb. Ve Stínadlech je v záběrech vidět hned několik televizních antén a dobře vybrané automobily a tramvaje ignorují zásadní fakt, že se v té době u nás jezdilo VLEVO!
František (Luděk Sobota) po příjezdu do Prahy nastupuje s davem do tramvaje číslo 13, v následující scéně vystupuje z tramvaje číslo 22.
Ani tvůrci takového velkofilmu si nedokázali uhlídat všechno a v jednom ze záběrů je nad hlavou Achilla (Brad Pitt) na pozadí krátce, ale zřetelně vidět letadlo.
Pan profesor (Milan Lasica) hraje se smyčcem na houslích jako virtuóz, ale druhá ruka na strunách je nehybná.
Před závěrečnými titulky je v textu psáno, že Pepík Hnátek (Miroslav Krobot) zemřel při sledování 270. derby Slavie - Sparta v televizi s výsledkem 4:1 pro Slavii. Ve skutečnosti 270. derby dne 5. 10. 2009 Slavie - Sparta 0:1.
"V tomto filmu je k vidění jeden velký nesmysl. Minimálně ve dvou záběrech je zcela zřetelné, že Peškův (Jaromír Hanzlík) kostým má na zádech zip, který je vynálezem 19.století!!
Příběh se odehrává v roce 2010, ale při jednom záběru z ulice je vidět billboard s reklamou na TV seriál "Ray Donovan", který byl vysílán až v roce 2013.
Při jedné ze závěrečných scén při rozhovoru mezi plk. Hansem Landou (Christoph Waltz) a poručíkem Aldem Rainem (Brad Pitt) je na stole telefon se spirálovitě zatočenou šňůrou. V té době se používaly u telefonu pouze rovné šňůry.
Při rvačce mezi Jakubem Rahnem (Václav Voska) a Homolkou (Zdeněk Kryzánek) je zcela jasně vidět, že místo výše zmíněných herců obstarávají rvačku dva naši známí kaskadéři.
Tanky použité v hlavní bitvě v severní Africe jsou poválečné stroje. Na německé straně bojují M48 (zavedené do služby v roce 1953), na straně Spojenců M47 (ve službě od roku 1952).
Příběh se odehrává v roce 2000, ale na krabičkách cigaret je už varování 'Kouření škodí zdraví', které bylo zavedeno vyhláškou 30, září 2003.
V dílu ROMEO Z AUTOBUSU dojde k potyčce mezi Humlem (Jiří Sovák) a Čihákem (Vladimír Menšík) po níž Čihák skončí ve vaně plné namočeného prádla a je úplně celý promočený. Přesto v následujícím záběru vyběhne za svou ženou na ulici jako že škatulky a úplně suchý.
Pamela (Juliet Mills) sedí před márnicí a čeká na její otevření. Na klíně drží červenou kytici. V dalších záběrech má v rukou žluté kytky.
V jednom záběru hraje muzikant na plnoklapkový B klarinet francouzského typu, který se začal vyrábět až v roce 1960.
V závěrečné scéně, kdy je Jánošík (Palo Bielik) věšen hákem za žebro, jsou vidět sloupy vedení vysokého napětí za hradbou v levé čtvrtině obrazu.
V tomto filmu (stejně jako v dalších dílech celé série) je k vidění hned několik revolverů, které se ve skutečnosti začaly vyrábět až během 20.století.
V epizodě nazvané HROBKA ČASU došlo k hrubé chybě práce skriptu. Na hradě Zvíkov se večer spisovatel Viktor Armín (Lukáš Vaculík) převléká do světlých kalhot a bílé košile, ale v následujícím záběru má na sobě tmavé kalhoty a černou košili.
Děj filmu se odehrává v roce 48 př. n. l. a v několika záběrech se objevuje Sfinga v Gíze s uraženým nosem. Ve skutečnosti přišla Sfinga o svůj nos pravděpodobně až v roce 1378 vandalismem rolníků vinících božstvo za špatnou úrodu. Více rozšířená verze ztráty nosu je legenda z francouzské tažení v Egyptě v roce 1798, kdy se měla stát Sfinga cílem odstřelování Napoleonových dělostřelců-