Zábavně - vědomostní soutěž Grand Prix 2022 o celkem 15 000,- !

Roman Ráž

Roman Ráž

Datum narození: 28.05.1935

Datum úmrtí: 26.01.2022

Externí odkazy: IMDb

Životopis

Roman Ráž se narodil v Praze – Novém Městě v nemocnici v Klimentské ulici, následně byl pokřtěn v kostele sv. Klimenta. Jeho otec Otto Ráž (1905–1950) byl pražský podnikatel. Dědeček Rudolf Ráž (1880) vlastnil Hotel Belvedere v Praze na Letné (dnes Praha 7, Milady Horákové 479/19), který Otto Ráž převzal v roce 1935. V roce 1948 byl zavřen do tábora nucených prací, kde také zemřel. Rodiče uzavřeli manželství v roce 1932 v Brně, v roce 1938 došlo k rozvodu. Jeho matka Božena Rážová, roz. Vepřeková (1909–1991), pocházela z Luhačovic. Psala povídky, ale nikdy je nepublikovala. Vystudovala obchodní akademii, později pracovala jako vedoucí účtárny pivovarů a lihovarů. Dědeček Emanuel Vepřek (1871–1924) byl restauratérem a starostou v Luhačovicích. Zasloužil se o rozvoj místních lázní, podporoval všeobecnou živnostenskou školu, za jeho starostování byl postaven vodovod, zřízena měšťanská škola a založena obecní spořitelna. Hostem Vepřekovy restaurace býval často hudební skladatel Leoš Janáček. V roce 1941 se Roman Ráž s matkou přestěhoval z Prahy do Brna, kde začal chodit do obecné školy. V letech 1944–1946 pobýval v Luhačovicích, tady zažil osvobození rumunskou armádou v květnu 1945. V roce 1946 se vrátil zpátky do Brna. Z důvodu špatného kádrového profilu nemohl dokončit studium na gymnáziu, nastoupil na zdravotní školu (1950–1953), kde složil maturitu. Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1953–1958). Na pražské FAMU pak studoval mimořádně také filmovou vědu a dramaturgii (1954–1956), studium však zůstalo nedokončeno. V roce 1982 získal doktorát (titul PhDr.) v oboru divadelní a filmové vědy na Karlově univerzitě. Už jako student publikoval básně, fejetony a povídky v Novém životě, Hostu do domu a jinde. V době studia se přátelil s Violou Fischerovou, Pavlem Švandou, Jiřím Kuběnou a Václavem Havlem, kteří patřili k literární skupině Šestatřicátníků. Stýkal se také s Milanem Uhdem, Antonínem Přidalem a Pavlem Blatným. V letech 1958–1960 pracoval jako režisér a dramaturg zábavných pořadů v Krajském domě osvěty v Brně, po reorganizaci instituce (1960) působil jako dramaturg a autor v Krajském podniku pro film, koncerty, estrády. V té době hojně přispíval do časopisu Koncerty a estrády, především cestopisnými črtami. V letech 1967–1971 působil jako dramaturg literárně-dramatického redakce brněnského studia Československé televize, odkud byl jako signatář Dva tisíce slov začátkem tzv. normalizace propuštěn z ideových důvodů. Od roku 1971 je spisovatelem ve svobodném povolání, třebaže první léta nesměl publikovat pod svým jménem a tři jeho knihy byly vyřazeny z knihoven jako libri prohibiti. V roce 1976 se přestěhoval z Brna do Prahy, obnovil spolupráci s Československou televizí a s Československým rozhlasem (od 80. let 20. století). Patří do generace autorů, která do české literatury vstoupila v první polovině 60. letech 20. století (společně s Ivanem Klímou, Vladimírem Páralem, Alenou Vostrou, Vladimírem Körnerem a Vladimírem Přibským). Jejich společným znakem bylo úsilí o analytickou reflexi v literatuře. V próze jej ovlivnila především americká literatura: William Faulkner, William Styron, Saul Bellow, John Steinbeck, z francouzské literatury Louis-Ferdinand Céline a také kubánský spisovatel Alejo Carpentier. Pro psaní poezie na něj měl vliv Guillaume Apollinaire, Jacques Prévert (v překladu Adolfa Kroupy), Lawrence Ferlinghetti (v překladu Jana Zábrany), oblíbil si sbírku básní Kašpar Noci od Aloysia Bertranda (v překladu Josefa Heyduka) a Malé básně v próze od Charlese Baudelaira. Pro psaní povídek pro něj byla inspirativní tvorba Alberta Moravii (Římské povídky), Michaila Zoščenka, Jamese Thurbera (Zmatený muž na hrazdě) a Antona Pavloviče Čechova. Roman Ráž byl potřetí ženatý, měl dvě dcery a jednoho vnuka. V rozmezí let 1956–1966 žil ve vztahu s primářkou Fakultní nemocnice Brno – Bohunice MUDr. Miluškou Weberovou (†1998). První manželství (1968–1976) uzavřel s teatroložkou Martou Brabcovou, která zemřela v roce 1976. Jeho druhou manželkou (1983–1996) se stala Vladimíra Černá-Krumlová, ze svazku se narodila dcera Romika (1983), manželství skončilo rozvodem. Romika má syna Viktora (2018). Potřetí se oženil v roce 1997, jeho manželkou byla MUDr. Barbora Rážová, z manželství se narodila dcera Nicole (1998).
(Wikipedia)

Fotky (0)

Je nám líto, ale zatím žádné fotky nemáme.

Obsazení (1)

Scénář (3)

Zajímavosti (2)

Rikrek

Rikrek

26.01.2022 16:22:57

21. 9. 2016 mu byla udělena Cena Egona Ervína Kische za knihu Lázeňské naděje

Líbí se (2) Nelíbí se (0)
Rikrek

Rikrek

26.01.2022 16:23:06

26. 10. 2016 mu byla udělena Chlumecká literární cena Jaroslava Golla za knihu Lázeňské dobrodružství

Líbí se (2) Nelíbí se (0)