Podporujeme | Ďáblova kořist (2022) Ďáblova kořist (2022)
78.8% Jana Brejchová

Místo narození: Praha, Protektorát Čechy a Morava

Datum narození: 20.01.1940

Profese: herečka

Národnost: česká

Věk: 82 let

Znamení: kozoroh

Externí odkazy: IMDb

Životopis

Jana Brejchová vyrůstala v Praze v poměrně chudých rodinných poměrech spolu s pěti sourozenci. Na základní škole ji objevili filmaři, kteří jí následně svěřili roli Píďalky ve snímku Olověný chléb. Než zahájila kariéru profesionální filmové herečky, byla od svých čtrnácti let zaměstnaná jako písařka v kanceláři mlékárenského podniku Laktos. Pracovala zde tři roky, během nichž však získávala další menší role v českých filmech. Definitivní profesní průlom přišel spolu s titulní dívčí úlohou ve snímku Vlčí jáma režiséra Jiřího Weisse, s nímž se zúčastnila Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách. Ve stejné době odešla Brejchová po sporech s matkou z domova a plně se soustředila na herecké povolání. Těsně po rozvodu s Formanem se pak v roce 1962 provdala za německého herce Ulricha Theina (svatební obřad proběhl v Karlových Varech), s nímž otěhotněla, ale dítě se narodilo mrtvé. Manželství vydrželo jen krátce a v roce 1964 se Brejchová provdala znovu za svého hereckého kolegu Vlastimila Brodského, po jehož boku účinkovala i v mnoha filmech. Jejich jediná dcera Tereza Brodská pokračuje v rodinné tradici a je úspěšnou herečkou. Dalšími životními partnery Brejchové byli herci Jaromír Hanzlík a Jiří Zahajský. Manželský svazek se Zahajským ukončila hercova smrt v roce 2007. O sobě a svém soukromí mluví herečka spíše nerada. Je proslulá svou plachostí a rozhovory zejména v pozdějším věku poskytuje jen velmi sporadicky. Komplikované vztahy ji pojí s mladší sestrou Hanou Brejchovou, která se v 60. letech prosadila také jako filmová herečka. Sestry spolu dlouhodobě nekomunikují, což bulvární média přičítají žárlivosti a údajnému milostnému poměru Hany Brejchové s Milošem Formanem, v jehož slavném filmu Lásky jedné plavovlásky ztvárnila Hana hlavní roli. Hana Brejchová popírá, že by byla příčinou rozpadu sesterského vztahu. Jana Brejchová je hospitalizována v léčebně dlouhodobě nemocných v pražském Motole a svou hereckou dráhu pokládá za uzavřenou. Jana Brejchová debutovala v roce 1953 ještě jako třináctiletá školačka v pozapomenutém filmu Jiřího Sequense Olověný chléb. V závěru 50. let už však patřila mezi nejoblíbenější české filmové herečky. Pravidelně vyhrávala ankety divácké popularity a sklízela úspěch i u filmové kritiky, kterou zaujala svým svěžím, civilním hereckým projevem. Byla také jednou z mála domácích hereček, která se věnovala téměř výhradně filmové práci, aniž by měla jakoukoli profesionální hereckou průpravu. Zejména díky mezinárodně úspěšnému Vyššímu principu se Brejchová herecky posunula dál. Za emocionální ztvárnění studentky Jany Skálové získala v roce 1960 dokonce ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu. V 60. letech platila vedle Olgy Schoberové za sex-symbol a největší českou filmovou hvězdu, které se někdy přezdívalo také jako „česká Brigitte Bardot“. Přesvědčivě dokázala střídat role v populárních žánrových filmech a umělecky ambiciozních snímcích nové vlny, s nimiž objížděla prestižní filmové festivaly. Zahrála si v divácky úspěšných titulech jako Kdyby tisíc klarinetů, Ženu ani květinou neuhodíš nebo Zabil jsem Einsteina, pánové... Dosud netušené polohy jejího talentu odkryla spolupráce s režisérem Evaldem Schormem na filmech Každý den odvahu nebo Návrat ztraceného syna, v nichž vytvořila herecký pár s Janem Kačerem. V 70. a 80. letech se nadále objevovala v titulech, z nichž se stávaly divácké hity. Po boku svého tehdejšího manžela Vlastimila Brodského si zahrála například v muzikálu Noc na Karlštejně či v komedii Hodíme se k sobě, miláčku...? Zároveň se úspěšně přehrála do rolí žen středního věku, v nichž mohla uplatnit své jemné psychologické herectví – významná je v tomto ohledu její spolupráce s režiséry Jaromilem Jirešem (Mladý muž a bílá velryba, Útěky domů) nebo Jiřím Svobodou (Schůzka se stíny, Zánik samoty Berhof či Skalpel, prosím). Polistopadová česká kinematografie už Janě Brejchové nenabídla příležitosti srovnatelné s jejími dřívějšími filmovými pracemi. Nejvýraznější rolí pozdní fáze její kariéry tak zůstává Zdena Hrstková v Krásce v nesnázích režiséra Jana Hřebejka, za niž byla v roce 2006 oceněna Českým lvem a která se stala její poslední filmovou rolí. Od konce 60. let účinkovala pravidelně také v televizi, díky které zůstává i nadále v diváckém povědomí. Zahrála si v dodnes reprízovaných seriálech ze 70. a 80. let jako F. L. Věk, My všichni školou povinní nebo v oblíbené pohádkové sérii Václava Vorlíčka Arabela, v níž opět po boku Vlastimila Brodského ztělesnila dvojroli hodné a zlé královny. Vůbec poslední hereckou příležitost dostala v roce 2009 v několika dílech telenovely Velmi křehké vztahy. K nejlepším televizním snímkům Jany Brejchové patří například inscenace Král a žena, ve které si zahrála spolu s Janem Werichem, Dotek motýla v režii Juraje Herze, V zámku a podzámčí podle předlohy Boženy Němcové nebo psychologické drama Jehla režiséra Jiřího Svobody. Divadelní prkna začala objevovat postupně teprve v 70. a 80. letech pod vlivem Vlastimila Brodského či své celoživotní přítelkyně Jiřiny Jiráskové. Intenzivněji se divadlu věnovala až od 90. let a na sklonku své herecké kariéry, zejména v zájezdových představeních (Dobrou noc, mami, Čtyři pokoje do zahrady, Víš přece, že neslyším, když teče voda).
(Wikipedia)

Fotky (243)

Obsazení - filmové, seriálové, dokumentární (79)

Zajímavosti (0)

Je nám líto, ale zatím nebyla k osobnosti napsaná žádná zajímavost. Buď první!